Senecio macroglossus ‘Variegatus’

November 9, 2011

Přesto že Senecio macroglossus vypadá jako sukulentní břečťan, s touto rostlinou nemá nic společného. Senecio macroglossus patří do čeledi  Asterace, kdežto  břečťan, Hedera helix, patří do čeledi Araliaceae. Senecio je velký a variabilní rod, zahrnující asi 1250 druhů a kromě Antarktidy jej nalezneme po celém světě. Jméno Senecio je odvozeno z latinského senex  odvozeno od starého člověka s bílými vlasy, které připomíná bílé chmýří na vyzrálých semenech. Druhové jméno  macroglossus znamená velké jazykem (macro = velký, Glossa = jazyk) a vztahuje se k velkým, lesklým trojcípým listům. Tyto sukulentní listy  jsou pro druh charakteristické a činí rostlinu nezaměnitelnou.

Kromě tohoto celoplošně zelného druhu existuje ještě kultivar, Senecio macroglossus ‘Variegatus’, s listy panašovanými jemně nažloutlou barvou. Při pěstování na slunečném stanovišti a v chladném období jsou navíc lemovány tenkou purpurovou linkou.

Senecio macroglossus i Senecio macroglossus ‘Variegatus’ jsou snadno pěstovatelné sukulenty. Vyhovuje jim jak polostinné tak slunečné stanoviště. Půda by měla být výživnější, v horkých letních dnech dobře udržující vlhkost. Ovšem pozor na přelití, stejně tak jako na dlouhodobé přeschnutí. Obojí vede ke ztrátě kořenů. Jedná se totiž o ovíjivé liány, původně rostoucí v houštinách jižní Afriky, takže ideální při pěstování je vyšší vzdušná vlhkost a mírně vlhký substrát. Délka ovíjivých, sukulentních  stonků může při dobrých podmínkách  dosáhnout více jak 2 metry. Pro pěstování můžeme zvolit několik způsobů. Kdo má rád závěsné rostliny tvořící převisy, nechá dlouhé stonky volně padat z květináče dolů. Ty se ovšem časem spirálovitě zapletou do sebe nebo okamžitě ovíjí vše, co je dosahu rotujícíh stonků. Proto je vhodnější nechat porůstat různé drátěné formy ať již ve tvaru koule nebo třeba kostky, fantazii se meze nekladou. Díky tomu, že rostlina zvládá umístnění i ve stínu, lze ji pěstovat jako klasickou pokojovku volně v bytě  na rozptýlené světle v  blízkosti okna.

My rostliny pěstujeme během vegetace venku, na stinném místě. Během teplého léta nešetříme vodu na zálivku, nebo alespoň mlžíme listovou část. Mlžení toto Senecio přímo miluje. Odměnou jsou krásně sytě zelené, případně výrazně panašované, lesklé listy a bujný růst. Během zimy pak obě rostliny putují do závěsu na okno, kde se teplota pohybuje +- 16 °C. Výhodou je, že pokud se rostlina nepřiměřeně vytáhne nebo nadměrně rozroste, lze stonky jednoduše zkrátit, přidat do květináče a nechat zakořenit. Díky adventivním kořenům dochází k růstu téměř okamžitě po zasazení. Jestliže bych měla zvolit sukulentní rostlinu pro začínající pěstitele, pak Senecio macroglossus má určitě můj hlas.

krasa-netresku©2011