Kalanchoe x houghtonii

January 26, 2010

Kalanchoe-x-houghtonii-m Problémem některých rostlin je to, že jsou snadno pěstovatelné. Pak si jich nikdo neváží. Snadno o ně pak přichází a ze sbírek se postupně vytratí. Po určité době už jsou nedosažitelné. Zastavte se však někdy, zadívejte se, postůjte a vnímejte detaily. Většinou zjistíte, že to jsou fascinující a překrásné rostliny. Jejich vitalita, proměny v ročních dobách a snadnost rozmnožování, která jde obvykle ruku v ruce se snadností pěstování jsou přitažlivé.Jedním takovým taxonem je i Kalanchoe x houghtonii, hybrid s barevnými listy, skvostnými květy a bujným růstem.

S touto rostlinou se můžete setkat pod názvy „Houghton’s Hybrid“, „Cocos plant“ nebo „Good Luck plant“.

Tento hybrid byl popsán podle populace, která se nalézala na Floridě. Jedná se o křížence Kalanchoe daigremontiana a Kalanchoe delagoense (dříve jako K. tubiflora). První křížení provedl Dr. Arthur Duvernoix Houghton (* 1870, † 1938), a to v roce 1930. Tento pán byl prvním zvoleným presidentem Cactus & Succulent Society of America v roce 1929. Byl školkařem, autorem knihy o kaktusech a velkým fandou do sukulentních rostlin.

Z křížení vznikly dva klony. Jedním byla tetraploidní rostlina s plodnými květy, druhý klon byl diplodní rostlina se sterilními květy. Dále pěstované, šlechtěné a selektované hybridní rostliny mají tendenci se podobat jednomu nebo druhému rodiči. Také zde se jedna skupina podobá K. daigremontiana, druhá stojí někde uprostřed rodičů.

Ta první skupina má úzké listy, redukovaný, či chybějící srdčitý štít na bázi listové čepele a bez skvrny na povrchu listů pouze na jejich spodní straně. Tato skupina je nalézána v přírodě Floridy a dále se s ní setkáváme pod kultivarovým názvem ‚J.T. Baldwin‘.

Druhá skupina má temně olivové listy, se skvrnami po obou stranách listové čepele. Její vzhled stojí mezi oběma rodiči. Skupina je zastoupena například kultivary ‚Hybrida‘ a ‚Jaws of Life‘.

Jak je vidět z výše uvedeného textu, jedná se ve skutečnosti původně o přírodní hybridy dvou neofytů – K. daigremontiana a K. delagoense, obě ze sekce /rodu Bryophyllum a obě původem z Madagaskaru. Teprve cíleným křížením uvedených rodičů došlo k získání hybridů, shodných s přírodní populací na Floridě.

V současnosti však hybrid unikl v subtropických oblastech do volné přírody a zde se samovolně šíří. Někde se stává až plevelným.

Mimo Floridu je například zaznamenán výskyt hybridu i a Kypru, kde jeho květenství dosahuje až 50 cm, tvar je vrcholíkový chocholík s a mnoha květy. Stopky květů jsou až 10 cm dlouhé. Kalich je šedavě ojíněný s ostrými cípy. Koruna je červená, červeně oranžová, stejnoměrně zabarvená. Korunní trubka je rozšiřující a lehce hranatá. Cípy koruny jsou okrouhlé. Tyčinky se žlutočervenými prašníky nevyčnívají nad hrdlo koruny.

Tento hybrid, ač vitální, pomalu přirůstá a nedosahuje velkých výšek. Vyhovuje mu lehký stín až přímé sluneční světlo, sušší podmínky, dobře drenovanou půdu. Zaléváme nárazově nebo i často. Na chemické složení půdy není taxon citlivý. V zimě stačí světlejší stanoviště, teploty neklesající pod 0 °C (v přírodě je taxon lehce mrazuvzdorný), a zálivku jednou za zimu, jinak listy povadnou a opadají všechny propagule. Ty se vytváří v početných sériích téměř po celý rok a velmi snadno koření.

Pěstební podmínky jsou tedy snadné.

Současné kultivary:

‚Fujicho‘ Hirose & Yokio (1998, jako K. tubiflora)

Listy mají bílo-růžové okraje, propagule nabíhají do červené barvy, tento kultivar je možná shodný s kultivarem ‚Pink Butterflies‘

‚Hybrida‘ Graf (1978)

Ilustrace u Grafa jednak jako kříženec mezi K. daigremontiana a K. tubiflora, a podruhé jako hybrid K. daigremontiana.

Kalanchoe x hybrida hort ex Jacobsen (1954)

Dr. Descoings (2003) vypočítává seznam K x hybrida a uvádí je jako jméno nerozhodnutého využití. První užití tohoto jména bylo v Jacobsenově publikaci „Handbook of Succulent plants“ (1954).

Kultivar má listovou čepel kopinatého až protáhle kopinatého tvaru, dlouhou 4 – 5,5 cm a širokou 1,2 – 2,5 cm. Obvykle má 9 – 15 zoubků na každé straně. Stopky listu je 2 – 2,5 cm dlouhá. Typická pro kultivar je tvorba propagulí ze všech okrajových axil. Skvrny jsou na břišní i hřbetní straně listu. Při horších, stinných podmínkách kultivar vytváří listy, které se svým tvarem přibližují ke K. rosei var. variifolia. Jsou protáhle kopinatého tvaru, na okrajích nepravidelně vroubkované. Propagule vznikají na axilách až poblíž vrcholu listu. V dobrých podmínkách kultivar vyhlíží jako původní Houghtonův hybrid. . Jacobsenova ‚Hybrida‘ má svým vzhledem blíž ke K. rosei.

‚Jaws of Life‘

Podobný klon s ‚Hybrida‘ Graf, ale s mnoha delšími listy a delšími stopkami. Kultivar byl vypěstován v zahradnictví v USA.

‚J.T. Baldwin‘

Listy tohoto kultivaru jsou úzce kopinatého až úzce trojúhelníkovitého tvaru, délky 9,5 – 10,5 cm a šířky pouhých 2 cm. Okrajové zoubky jsou pravidelné a uniformního vzhledu. Na každé straně listové čepele napočítáme 20 – 25 zoubků. Na všech se vytváří propagule. Skvrny jsou nalézány pouze na spodní části listu. Kultivar občas produkuje semena a zdá se, že má blízko k rostlinám z přírody na Floridě, snad pojmenované jako Kalanchoe rauhii. Kultivar je také zobrazen v knize od autorů Sajeva & Costanzo ( 2 000: 172, foto 2530).

‚Parsel Tongue‘ (2004)

Kultivar vzešel z typického kultivaru ‚Hybrida‘ v Huntington Botanical Gardens (ISI 2007-25). Má úzké, kýlovité listy, které jsou neobvykle tlusté a mají i tlusté zuby. Listová báze je stopkovitá. Kultivar má tmavé, přerušované, příčné pásy na spodku listů i na stopce.

‚Pink Butterflies‘ Mak (2003)

Jedná se o variegátní klon, také distribuován jako ‚variegátní Hybrida‘. Steve Jankalski v roce 2006 přes ISI rozšiřoval tuto rostlinu pod jménem ‚Pink Sparkler‘. Od japonského kultivaru ‚Fujicho‘ Je neodlišitelný. Po ztrátě chlorofylu je možné kultivar rozmnožovat jen řízky.

‚Pink Teeth‘

Tento klon má listy zelené barvy, ale při nízkých teplotách okraje listů zrůžoví. Propagule zrůžoví také, ale protože si chlorofyl ponechávají, je možné využívat je k rozmnožování. Původ kultivaru je ze zahradnictví v USA.

Určitě existuje více různých kultivarů, ale já jsem využil práce i jiných autorů a uvedl ty nejznámější kultivary, běžně nabízené.

Použitá práce J.M.H. Shaw, Botany Department, RHS Garden Wisleya, HANBURYANA 3: 17–79 (2008)

Kalanchoe x houghtonii D.B. Ward (2006)

Kalanchoe-x-houghtonii-01