Kalanchoe millotii

January 17, 2010

Nádherně sametová rostlina, občas nabízená v prodejnách květin. Tento návštěvník z Madagaskaru. Je obvykle pěstován jako drobný trs, ale v přírodě dorůstá do výše 1 metru a vytváří hustý trs. Pokud věnujete rostlině hodně péče, můžete z ní vytvořit velmi neobvyklou bonsai. Kalanchoe millotii totiž roste keřovitě, její stonek se významně větví a ve spodní části postupně dřevnatí.

Druh je vytrvalý keřík, vytvářející hustý, výrazně rozvětvený trs, o velikosti až 1 metru. Celá rostlina je pokryta indumentem, tvořeným hustými, droboučkými, hvězdicovitými, bílými chloupky. Stonek keříku je pevný, vzpřímený a postupně dřevnatí. Listy mají masité stopky, na bázi lehce rozšířené, nahoře s rýhou a 5 – 18 mm dlouhé. Listová čepel je plochá, tlustá, masité konzistence. Její tvar je obvejčitý, vejčitý až okrouhlý. Vrcholek je okrouhlý a na konci je jeden ostrý zoubek. Báze je klínovitá, okraje jsou nepravidelně zvlněně ozubené s širokými ostrými zoubky. Délka listové čepele je 3 – 6,5 cm a šířka stejných rozměrů. Barva listů je čistě zelená až šedozelená. Květenství je více méně hustá chocholíkovitá lata, vysoká 2 – 10 cm, nesoucí vzpřímené květy. Květní stopečky jsou tlusté a 3 – 4 mm dlouhé. Kalich je žláznatě ochlupená, s barvou žlutě zelenou až oranžovou. Kališní trubka je 4 – 5 mm dlouhá, cípy mají trojúhelníkovitý tvar a ostrý vrcholek. Jsou 3,5 – 4,5 mm dlouhé a 3,2 – 3,5 mm široké. Koruna je trubkovitá a její barva je žlutozelená až žlutooranžová. Korunní trubka je válcovitého tvaru, 9 – 11 mm dlouhá. Korunní cípy mají čárkovitě obdélníkovitý, vejčitý až okrouhlý tvar a vrcholky jsou ostré. Délka cípů je 3 – 4 mm a šířka 2 – 2,5 mm. Tyčinky jsou zakládané nad středem korunní trubky a všechny vyčnívají nad hrdlo trubky. Prašníky ledvinového tvaru mají žlutou barvu a rozměry okolo 0,7 mm. Lichoběžníkovitá nektaria jsou vroubkovaná a veliká asi 1 mm. Karpely jsou protáhlé, 7 – 9 mm dlouhé. Čnělka je 2,5 – 3,5 mm veliká. Semena mají obvejčitý tvar a jsou veliké asi 0,8 mm.

Kalanchoe millotii se vyskytuje v xerofytní buši a v suchých lesích centrálního a jižního Madagaskaru.

Velmi husté ochlupení listů napovídá, že rostlina nesnáší zálivku na listy. Občasný déšť jí neuškodí, ale trvalé dešťové atmosférické srážky ničí její vzhled a listy mohou začít zahnívat. V našich středoevropských podmínkách můžete rostlinám poskytnout plné slunce, takže listy budou výrazněji stříbřité. Avšak rostlina pak potřebuje častěji zalévat, jinak rostliny zamdlívají, stonky se ohýbají a listy odpadávají od stonků. Hnojení není nutné, ale k vypěstování velkého exempláře potřebujete větší květináče, aspoň o průměru 17 cm a více. Prostě je Kalanchoe millotii náročnější druh, už pro zkušenější pěstitele.

V zimě rostlinám vyhovují teploty nad 10 °C, umístnění na světlé stanoviště a asi tak jednou za měsíc zvlhčení substrátu. Květy mne moc nenadchly, a tak se o ně ani nesnažím. Postačí mi stříbřitě sametová krása těla.

Kalanchoe millotii Hamet & H. Perrier, Ann. Sci. Nat. Bot., ser. 9, 16: 374 – 376 (1912)