Kalanchoe deficiens
January 25, 2010
Konec dne v Jemenu končí po obědě. Je to proto, že celá populace žvýká po obědě omamující listy rostliny kat (Catha edulis). Tento keř roste v oblasti Arabského poloostrova s nejpříznivějším klimatem. Na západě země, podél Rudého měře se táhne masivní horský řetězec s nejvyšší horou, dosahující výšky 3 760 m. Zde se vyskytuje zástupce rodu Kalanchoe, druh Kalanchoe deficiens. Na severu horského řetězu je nalézána varieta glabra. Na Arabském poloostrově je Jemen oblastí s největším množstvím atmosférických srážek, ač stále převažuje výpar nad srážkami. Srážky přicházejí s Ve vysokých horských polohách je chladněji a v zimě se může přízemní teplota dostat až k 0°C. Srážky jsou nejvíce na návětrných stranách pohoří a podél pobřežního pásma. Okrasná Kalanchoe deficiens je vidět nejen v přírodě, ale také v zahradách místních obyvatel.
Tento druh je vytrvalého charakteru, roste trsovitě a dosahuje výšky až 1,5 m. Rostlina je buď zcela lysá nebo v horní části žláznatě ochlupená. Listy mají širokou stopku, dlouhou od 0,5 do 2 cm. List je masitý. Listová čepel má eliptický, vejčitý až široce obvejčitý tvar, o délce 4 – 10 cm a šířce 2,5 – 5 cm. Vrcholek je tupý, báze klínovitá, okraj celistvý nebo vroubkovaný. Barva listu je světle šedozelená. Květenstvím je chocholík, vysoký 7 – 12 cm. Květní stopečky jsou více méně žláznatě ochlupené a jejich délka dosahuje 2 – 6 mm. Samotný květ je vzpřímeného postavení a je zcela zahalen do hustého, žláznatého ochlupení. Kališní trubka je dlouhá pouhých 0,2 – 0,5 mm, cípy kalichu jsou úzce vejčité až kopinaté, s ostrými vrcholky, dosahující délky 3 – 6,5 mm a šířky 1 – 2 mm. Koruna má šarlatovou, oranžově červenou až růžovou barvu. Korunní trubka je přibližně válcovitého tvaru, lehce při bázi rozšířená. Její délka je 8 – 12 mm. Korunní cípy mají vejčitý až obvejčitý tvar, zakončený ostnitým výběžkem. Cípy jsou 5 – 7 mm dlouhé a 2,2 – 4 mm široké. Tyčinky jsou zakládány směrem k vrcholku korunní trubky a vrchní tyčinky lehce vyčnívají nad úroveň hrdla. Vejčité prašníky jsou 1 – 1,2 mm dlouhé. Čárkovité nektaria jsou dlouhé 3 – 3,5 mm, čnělka 2 –4mmm a karpely 7,5 – 8 mm.
Varieta glabra se od typu liší tím, že celá rostlina je lysá, koruna má oranžovou, šarlatovou nebo lososovou barvu a její cípy jsou 5 – 7 mm dlouhé a 2,2 – 4 mm široké. Tato varieta může mít barvu květů až žlutavou.
Typová varieta se vyskytuje ve výškách 1 400 – 1 800 m, v otevřených porostech zakrslých keřů a na příkrých, skalnatých svazích.
Varieta glabra se vyskytuje v okolí oblasti Hajjah, ve výškách od 600 – 2 200 m, na severozápadě Jemenu. Zde obývá jak skalnaté svahy, tak osidluje kamenné zídky a travnaté stěny, obklopující políčka.
Přes svůj křehký vzhled Kalanchoe deficiens miluje slunce a sluneční úpal jí neuškodí. Její listy pak nabývají šarmantního růžového nádechu se zvýrazněním nervatury. Listy mají voskovitý povlak, který rostlinu ochraňuje, jak proti slunečnímu záření, tak proti ovlhčení, způsobené mlhami a rosou v chladnějších, horských polohách. V přírodě rostlina nerozvětvuje. A jakmile rostlina zakvétá, vrcholek rostliny se vytahuje, prodlužuje a na květní ose se listy zmenšují. Na vrcholku květního stvolu pak nevýrazně vykvétá, u nás na začátku zimy. Většina krásy tohoto druhu je zakletá do vybarvení listů a do celkového vzhledu rostliny.
Kalanchoe deficiens zaléváme až po vyschnutí substrátu. V domovině srážky jen místy přesahují 1 000 mm za rok, ale při teplotách přes 30 °C se brzy vypařují. Většina srážek pak připadá na konec léta, kdy přichází monzun. V zimě se noční teploty ve vyšších polohách dostávají až k 0 °C, ale přes den vystupují na 20 °C a je jasno. Rostliny tedy po celý rok vyžadují světlé stanoviště, po ránu vyšší vzdušnou vlhkost a odpoledne již sucho. Během růstového období musíme poskytnout nárazovou zálivku. V zimně rostliny zvládají teploty v blízkém okolí nuly, ale jen po krátkou dobu. Je vhodnější jim zaručit teploty neklesající pod 5 °C. Rostliny nemusíme hnojit, přirůstají dobře. V přírodě druh obývá chudé půdy s převažující minerální půdou. Varieta glabra zjevně upřednostňuje stísněné prostory pro své kořeny.
Kalanchoe deficiens (Frosskål) Ascherson & Schweinfurth (Mém. Inst. Egypt. 2: 79 (1889)
Synonymum:
Cotyledon deficiens Frosskål (1775)
Kalanchoe glaucescens var. deficiens (Frosskål) Senni (1905)
Cotyledon integra Medikus (1775)
Kalanchoe integra (Medikus) Kuntze (1891)
Cotyledon nudicaulis Murray (1784)
Vereia nudicaulis (Murray) Sprengel (1825)
Cotyledon aegyptiaca Lamarck (1786)
Kalanchoe aegyptiaca (Lamarck) De Candolle (1801)
Cotyledon nudicaulis Vahl (1791)
Kork










































Přidejte komentář