Aloe pictifolia

January 28, 2010

Aloe pictifolia je  středně velký druh se šedavě zelenými listy pokrytými  oboustranně  velkým množstvím bílých skvrnek. Od toho je také odvozeno jméno – tečkované listy. Rostliny obvykle tvoří malé skupiny až sedmi rozet , každá dorůstající v průměru až 20 cm.  Listy jsou až 15 cm  dlouhé u báze 2,5 cm široké.   Obě plochy  listu jsou hustě pokryty bílými skvrnami. Barva listu je  šedavozelená ale při pěstování na slunci a při nedostatku vody se rostliny díky stresu  zbarvují růžovým nádechem. Hrana listu je po celé své délce lemována jemnými do 2 mm dlouhými zoubky.

Výskyt Aloe pictifolia je omezen na malou oblast   pískovcových  skal ve kterých  roste,  poblíž řeky blízko Kouga Hankey v Eastern Cape. Průměrná nejvyšší denní teplota v oblasti je asi 25 ° C   s průměrným  denním minimem okolo 10 ° C. Zima je zde chladná, ale ne mrazivá.  Na stejné lokalitě nalezneme i další sukulentí rostliny : Cyrtanthus flammosus, C. montanus, Gasteria glomerata, Haworthia gracilis var. picturata, H. viscosa, Plectranthus verticillatus, Othonna lobata, Cotyledon tomentosa subsp. tomentosa, Crassula rupestris subsp. Kouga rupestris ‘forma’ a Adromischus cristatus var. zeyheri. Všechny druhy  rostou v nadmořské výšce  250-500 m .

Protože v  přírodě jsou rostliny jak na sluncem exponovaných místech, tak ve skalních štěrbinách ve stínu, pro naše  pěstování jsme zvolili polostinné místo. Evidentně se to  pictifolii líbí, protože ač mladá rostlina, má se vesele k růstu, listy jsou krásně napité a vybarvené. Substrát pro pěstování by měl být co nejvíce  propustný  a štěrkovitý, aby nedocházelo k jeho přemokření. Zálivku během vegetace  provádíme jednou za 14 dnů.  Tento druh máme společně i s jinými alojkami a během horkých letních dnů se nám osvědčilo lehké mlžení v těsném okolí rostlin.  Alojku máme prozatím v květináčku, ale rozhodně postupem času,  tak jak se bude rozrůstat,   bude přesazena do nízké ale dostatečně široké terakotové misky.

krasa-netresku©2010