Adromischus sphenophyllus

January 3, 2010

Jeden z méně pěstovaných druhů, popsaných v roce 1939 C.A. Smithem bez udání přesné lokality. Vzhledově se podobá dalšímu velkému druhu – A. maximus. Oproti tomuto druhu je A. sphenophyllus menší ve vzrůstu, má menší listy, více rozvolněný růst. Rostlina je variabilní. Větve mohou růst vzpřímeně, pak se podobá vzdáleně drobné Crassula ovata, či jsou větve poléhavé. Setkáme se s listy s vláknitou strukturou, bílé, jasně zelené, s okraji vykousanými, celistvými, s červenou obrubou, či s vrcholem zvlněným. Tento druh patří do Sekce 4 – Incisilobati.

Popis udává stonky až 25 cm dlouhé, vzpřímené, či poléhavé. Stonky mají průměr okolo 8 mm a střídmě se rozvětvují. Na mladších stoncích je hnědá borka, na starších stoncích a větvích je odlupující borka s šedivými skvrnami. Kořeny jsou vláknité, rostlina nevytváří ztlustlou bázi. Listy jsou 2,5 – 7 cm dlouhé a 2 – 4 cm široké. Jejich tvar je obkopinatý, v mládí z obou stran zploštělý. Báze je klínovitá. Mozolovitý okraj na okraji listů běží okolo celého listu. Barva listů je obvykle šedozelená, vzácněji zelená.  V mládí převážně hnědavě zelená. Teprve stářím přechází barva do šedozelené a na koncích se objevuje pár temných, nejasných skvrn. Okraj je celistvý, vrcholek okrouhlý, vzácně tupě zašpičatělý. Květenství je 20 – 45 cm vysoké. Má šedozelenou barvu a na květní ose vyrůstá 1 – 2 vrcholíky. Květy jsou na 1 – 3 mm dlouhých stopečkách. Poupata jsou táhle kuželovitá, pozvolna vybíhající do špičky a zakřivená vně směrem ke špičce. Sepály jsou šedivé, petály 13 – 15 mm dlouhé, bledě zelené až bílé s náběhem do růžova. Okraje mají temně fialovou barvu. Prašníky vyčnívají a v hrdle jsou kyjovité trichomy. Kvete uprostřed léta.

Druh se vyskytuje ve Western Cape, v Succulent Karoo, v oblasti s letními srážkami.

Výskyt je udáván mezi Steytlerville, Graaf-Reinet, East London a Humansdorp. Roste v aridní buši, příležitostně na skalních výchozech.

Na lokalitách z Kouga Dam jsou velké rostliny, se stříbřitými, skvrnitými listy. V okolí Grahamstown mají rostliny zelené listy s červenými okraji.  Okolo Steytlerville rostou tlustě robustní formy s tmavě zelenými listy, jež mají silně zvlněné až zvrásněné okraje. Nejspíš toto jsou rostliny popsané P.C. Hutchinsonem jako A. undulatus (nomen nudum).

Druh je podobný A. maximus, který je však mnohem většího vzrůstu, má delší listy, mohutnější stonek, koruna zelená s cípy bílými a s růžovým okrajem, květy jsou mnohem méně nahloučené a nejde je rozmnožovat z jednotlivých listů. Druh se vyskytuje v pískovcových horách mezi Vanrhynsdorp a Clanwilliam.

Západním směrem se setkává s A. maculatus a v těchto místech splývají a nelze jednoznačně určit příslušnost k patřičnému druhu.

Pěstování druhu není složité, dostatek slunce, minerálně výživnou půdu, dobře propustnou, volně proudící vzduch. Když druh příliš vyroste, jde dobře řízkovat. Snadno se množí jednotlivými listy. V zimě jednou za měsíc krátce zavlažíme. Teploty musí být nad 3 °C. Netrpí na molice, ale na květenství sají mšice a během chladna je snadno napadnutelný plísní Bortrytis.

.

Adromischus sphaenophyllus C.A. Smith, Bothalia 3: 624 (1939)

Synonyma:

Cotyledon rhombifolia, sensu Baker fil., Refug. Bot. 1, t-36 (1869)

Adromischus rhombifolius var. bakeri von Pöllnitz, Fedde’s Rep. Spec. Nov. Regni veg. 48: 102, 110 (1940)

Adromischus undulatus P.C. Hutchinson, nom. nud. ISI 97-49