Sedum rubrotinctum

December 5, 2009

rubrotinctum_m Se Sedum rubrotinctum jsem bojovala několik let. V době, když jsem začínala pěstovat sukulentní rostliny, v samých začátcích, jsem měla pár druhů sukulentů, které jsem zimovala na okenním parapetu při běžné pokojové teplotě. Díky nevhodným podmínkám a minimálním zkušenostem, jsem tenkrát ztratila poměrně dost krasulek, které nyní horko těžko opět získávám do sbírky. Mezi několika druhy echeverií na okně přežíval i mexický rozchodník Sedum rubrotinctum. Nijak zvlášť nevynikal svou krásou, prostě takový normální sukulent, co tvoří spíše poléhavé stonky s hezkými válečkovitými, lahvově zelenými listy. Pochopitelně že rostlina nic moc nerostla, během zimy spodní lístky většinou opadaly, takže to bylo tak trochu spíše košťátko než krásný rozchodník.

Postupem času, tak jsem se sbírka rozrůstala se přezimování stalo zásadním problémem. Nakonec došlo k tomu, že pro sukulenty jsme vyčlenili jednu místnost, kam je na zimu přesouváme. Letos jsme k našemu zděšení zjistili, že už ani tato místnost nestačí. Ale proč o tom vlastně píši. V této místnosti udržujeme po celou zimu teplotu 6°c , což je ideální pro chladnomilné druhy sukulentů. Ty skutečně odolné jsou na velkém parapetu těsně u okna, kde je teplota jstě nižší. Přímo na okně jsou crassuly a mezi nimi se vloni objevilo i Sedum rubrotinctum, opřené o okenní tabulku.

Loňská zima byla skutečně tuhá , venkovní mrazy dosahovaly u nás -14°C což je na naší oblast okraje Českého středohoří skutečně dost. Tak došlo k tomu, že se uvnitř místnosti na okně začal vytvářet led. Pomalu od levého dolního rohu okenního rámu stoupala postupně vzhůru ledová vrstva 0,5 cm silná a do ní pomalu a jistě zamrzlo několik stonků rubrotincta, společně i chimérou - x rubrotinctum ‘Aurora’ . Nezbylo než počkat na jaro, až se budou rostliny vyndávat opět ven.

chimera _ květ Díky této zkušenosti mohu říci, že Sedum rubrotinctum zvládá velmi nízké teploty bez újmy na zdraví, naopak. Aurora po tomto zimním odpočinku vykvetla, což není běžné. Od jara se trs začal pěkně rozrůstat do podzimu svou velikost několikanásobně zvětšil.

Pěstování Sedum rubrotictum stejně tak i chiméry není nikterak náročné. Od jara do podzimu jej mám na slunečném stanovišti. Zeminu nechávám spíše sušší , v době letních veder zalévám 1 x za 14 dnů. Proč tak málo? Některé rostliny se při zhoršených podmínkách dostávají do stresu, což se projevuje nejčastěji červeným zbarvením listů. Tento jev můžeme pozorovat mimo jiné u gasterií a haworthií. Svou nespokojenost tak dává najevo i Sedum rubortinctum . Společně s umístěním na slunci tak dosáhneme velmi efektního zabarvení listů zářivou červení.

Při nedostatku slunce nebude zbarvení výrazné, listy budou mít vybledlou zelenou barvu.

rubrotinctum_2 Pro pěstování je nejvhodnější vyšší miska, protože druh vytváří rozložité porosty až 10 cm dlouhých, poléhavých stonků, které časem začnou přepadávat přes okraje nádoby. Stonky jsou od báze k vrcholu obaleny hustě stěsnanými, spirálovitě rostlými listy. Ty jsou na omak velmi křehké a při neopatrné manipulaci snadno opadávají. Proto je vhodná širší miska na povrchu posypaná hrubým štěrkem nebo lávou. Díky této horní vrstvě zabráníme případnému zahnívání lístků, které by jinak ležely přímo na pěstebním substrátu. Také díky této drenážní vrstvě umožníme lepší proudění vzduchu u báze hustého porostu. Když zvolíme průměr misky větší než je průměr celé rostliny, ochráníme tak listy před jejich nechtěným opadáváním při manipulaci s nádobou.

Na fotografii je trs, který byl na jaře zasazen přesně ve středu misky a jeho nejdelší stonky dosahovaly 2 cm od jejich okrajů. Do podzimu vytvořil výše uvedeným způsobem pěstování, tento hustý porost.

Sedum rubrotinctum

rubrotinctum_v