Schizobasis intricata
November 22, 2009
Jméno této cibuloviny původem z Jihoafrické republiky, je složeno že dvou latinských slov, které vystihují vlastnosti rostliny : schizobasis – dělící se báze , v tomto případě cibule a inticata – spletený, zamotaný, vztahující se na výrazně rozvětvené , proplétající se, vzpřímené stonky. Schizobasis je rostlina, která nevyniká barevnými velkými květy, ani bizardně tvarovaným kaudexem a přesto je zajímavá. Cibule dorůstá v průměru pouhých 5cm, je praidelného kulovitého tvaru. Z jejího středu vyrůstá množství tenkých, větvících se stonků na jejich vrcholu se průběhu celé vegatace objevují drobné , jednodení jednoduché bílé kvítky. Jsou samosprašné a po opylení se objevuje malá tobolka s černými semeny.
Pěstování není nikterak náročné. Musíme vycházet z vegetačního období na jaře a na podzim. Během teplých letních měsíců a v zimě rostlina odpočívá. Během vegetace dopřáváme dostatek vody, vždy
po vyschnutí subtrátu. Kořeny jsou choulostivé na přemokření. Nedostatek vody dává cibule najevo svým změknutím. O tom jsem se přesvědčila počátkem zimy, kdy jsem zapoměla rostlinu zalít a cibule byla měkká natolik, že jsem si myslela že zahnívá. Přesto jsem ji zalila a do 24 hodin byla opět pevná . Pokud dojde k zaschnutí stonků, nic se neděje. Stačí suché části odtřihnout a během krátké doby se objeví nové.
Umístnění při pěstování venku na rozptýleném světle. Při prudkém slunci by mohlo dojít k popálení cibule, která vyčnívá nad povrch zeminy. Schizobasis se dobře množí výsevem semen, která na vhlkém substrátu velmi dobře klíčí, nebo samovolným dělením cibulí . Rostlina na obrázku je tři roky stará, původně to byla pouze jedna cibule a postupným dělením vytvořila už pěkný shluk.
Červeně označená linka na fotografii ukazuje na rýhu v cibuli, která naznačuje další dělení na dvě.
Ideální je nechat intricatu po několik let v jedné misce. Nejlepší je použít nizkou , bonsajovou keramické misku, ve které vypadá prostě rozkošně. Druh je vhodný pro celoroční pěstování jako miniatura na okenním parapetu.
petrli










































po vyschnutí subtrátu. Kořeny jsou choulostivé na přemokření. Nedostatek vody dává cibule najevo svým změknutím. O tom jsem se přesvědčila počátkem zimy, kdy jsem zapoměla rostlinu zalít a cibule byla měkká natolik, že jsem si myslela že zahnívá. Přesto jsem ji zalila a do 24 hodin byla opět pevná . Pokud dojde k zaschnutí stonků, nic se neděje. Stačí suché části odtřihnout a během krátké doby se objeví nové.
Přidejte komentář