Padlí na sukulentních rostlinách

November 5, 2009

Sukulentní rostliny jsou přizpůsobené ardinímu prostředí. Adaptace na sucho je nejen změnou metabolismu typu CAM, vytvořením pletiv se zásobou vody, menším počtem stomat (dýchání – výměna plynů) i hydatod (vylučování tekutin – glutace) a jejich zapuštěním do kutikuly, či zpevněním stěn rostlinných buněk, ale také tlustější kutikulou z kutinu (polymer z mastných kyselin), zabraňující zvýšené transpiraci. Vedlejším efektem zpevnění kutikuly je i zvýšená odolnost proti externím patogením agens. Avšak i s touto obranou si poradí jedna skupina organizmů. Nazýváme jí jednotným názvem – padlí.

Taxonomie
Padlí je skupina hub, patřící mezi houby pravé nebo také vyšší, vřeckovýtrusé. Výtrusy tedy vznikají ve vřeckách, podhoubí je přihrádkové a jejich stěny jsou z chitinu. Podtřída Acohymenomycetidae obsahuje také řád Erysiphales – padlí. Mezi jejich příbuzné patří takové houby jako jsou smrži, chřapáče a lanýže. Padlí jsou jedny z nejčastějších a nejnápadnějších parazitů cévních rostlin. Jedna čeleď má povrchové podhoubí na listech bělavé nebo práškové moučnaté. Druhá čeleď má povalky pletiv hnědé až černé. Ty se vyskytují výhradně v tropech a subtropech. Podle taxonomických konceptů je padlí rozdělováno do asi 20 rodů s celkově přibližně 100 druhy.
Některé padlí jsou širokospektrální – napadají mnoho druhů rostlin, jiné jsou výhradní specialisty a napadají jediný druh.

Morfologie a anatomie
V našich podmínkách se setkáváme s padlím, sestávajícím z bělavých, moučnatých povlaků mycelia – hyf, za spor které hyfy nesou – konidofor a z asexuálně vytvářených spor – konidií. Padlí žije na povrhu rostlin (ektoparaziticky) a tak vytváří zvláštní buňky, kterými vniká do buněk – haustória. Takto získává z hostitele výživu. Infekce buňku ničí, ta odumírá, ale hnilobný proces není přítomný. Napadené oblasti hnědnou, korkovatí. I když korkovatění nemá jedinou příčinu v padlí, při ukončení počátečního stádia padlí je toto korkovatění příznačné.
Pro úspěšné přežití padlí je nutné, aby svou aktivitou hostitele neusmrtilo. V luxuriantních podmínkách je od infekce k vytvoření spor pouhý týden. Spory na povrchu jsou rosznášeny proudem vzduchu (aerobně). Jejich ohromné množství vytváří dojem moučnatého povlaku. Spory se rozprašují do nejbližšího okolí, ale mohou se výjmečně dostat až do stovek kilometrů daleko.
Oproti jiným houbám, spory padlí obsahují více tuků a vody. K infekci pak stačí relativní vlhkost prostředí od 70 %. Déšť a rosa způsobují oplach padlí a snižují dosah rozptylu spor. Při nepříznivých podmínkách vytváří padlí na plodech částice se zpevněnými stěnami buněk (chasmothecia). Ta přežívají v pupenech a v infikovaných pletivech.
Padlí napadá rostlinu zdravou, ale ve stresu. Stres je vyvolán nedostatkem světla )slabá epidermis), nevyváženou výživou, či vysokou amplitudou teplot (celodenním pochodem nebo prochlazováním průvanem).

Obrana
Ochranu proti padlí lze rozdělit na enviromentální a antifungicidní.
Enviromentální ochrana spočívá v úpravě prostředí, ve které rostlina vegetuje. Změníme celkovou sumu a průběh slunečního svitu, snížíme teplotní rozpětí, zvýšíme průtok vzduchu, optimalizujeme výživu, zabraňujeme výskytu extremit (přemokření, prochlazení apod.).
Antifungicidní ochrana je založena na přírodních, či technických prostředcích.
Mezi přírodní látky patří výluh z přesličky rolní (Equisetum arvense) nebo Kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Tyto látkyx patří mezi léčivé. Mezi preventivní patří jedlá soda a leticin. Obě látky mají hlavní působení v oblasti posilující a pak teprve antifungicidní. :
Nevýhodou těchto látek je časté opakování aplikace ( 10 – 15 dnů), působení jen v počáteční fázi napadení. U výluhů je navíc epidermis zabarvena dohněda. Abychom si nevytvořili sami nějaký rezistentní kmen padlí, je navíc potřeba tyto prostředky střídat.

Jedlá soda – soda bicarbona, soda na pečení, hydrogenuhličitan sodný, NaHCO3 – je bílý prášek zásadité chuti a je preventivní fungicid. Lze také použít potaš – hydrogenkarbonát, draselná sůl, KHCO3 – silně alkalická sůl. Doporučovaná koncentrace je mezi 0,5 – 2 %. Přidáváme detergenty pro lepší smáčivost (zahradnické oleje, mléko). Sodu používáme opatrně, protože častým používáním změní pH půdy a zasolí ji sodíkovými solemi.

Leticin – běžný stravovací prostředek, je složkou vnější buněčné membrány živočichů i rostlin. Extrahuje se průmyslově ze sojových bobů a vajec. Emulguje tuky a vodu a tak brzdí rozvoj padlí.

Mezi technické prostředky patří síra, antagonistické (aleopatické) houby, oleje, antimykotika.

Síra – Sulfur – nejběžnější prostředek proti padlí. Je multifunkčním prostředkem. Brzdí i zastavuje různé pochody metabolismu parazita současně. Použitím nevznikají rezistentní kmeny. Používá se v podobě sirných knotů. Vzniká aerosol, který sedimentačně sedá na povrch rostlin. Prostředek může být použit při teplotách nepřesahujících 28 °C.

Alelopatické houby skupiny Strobilurines (sem patří i naše Penízovky). Houby jsou pohlcovány kutikulou a vstupují do buněk. Houby neposkytují plnou ochranu a jsou tudíž vhodné jen jako prevens.

Zahradnické oleje – dříve používané výhradně proti červcům, dnes vysoce účinné i proti výrazné infekci padlí. Bez kontraindikací, mimo vysokých teplot.

Azolové antimykotika – pyrroly – moderní, velmi účinné a systémové prostředky, používané jak humánní medicině, tak v agrobiologické léčbě. Zastavují transporty proteinů přes buněčné membrány, biotransformační enzymy. U nás je například dostupný preparít Mykonazol. V zahraničí jsou to preparáty s názvem Triticonazole, Fluquinconazole (firma BASF).

Agrochemické přípravky – u nás Alto combi 420 SC,l Archer Top 400 EC, Chorus 75 WG, Falcon 460 EC. Všechny tyto prostředky se používají v předepsané koncentraci a opakovaně během vegetačního období dle návodu na obalu.

Jednou z nejběžnější infekcí padlí, se kterou se setkáváme zejména na euforbiích vyvolává Podosphaera euphorbiae a Erysiphae euphorbiae. Objevuje se nenadále, nezřetelná a rychle se rozšiřující na okolní rostliny. Obě padlí jsou specializovaná jen na euforbie. Ostatní rostliny jiných čeledí nejsou tímto padlím napadány Nejlepším postupem je samozřejmě poskytovat rostlinám optimální podmínky vegetace. Pak je infekční agens neschopné napadat naše rostliny.
Kork