Aethoinema saxatile

November 30, 2009

Když se někoho zeptáte, jaké zná mrazuvzdorné sukulenty, většina  odpoví netřesky nebo rozchodníky. V poslední době jsou velmi oblíbené delospermy. Ale co taková Aethionema, syn. Thlaspi nebo, chcete-li po česku,  penízek, nebo také sivutka ? Pěstováním skalniček se zabývám už 25 let a za tu dobu jsem získala celkem slušný přehled o rostlinách, které se dají v našich podmínkách  pěstovat celoročně venku. Samozřejmě jsou mezi nimi  i sukulentní rostliny. Konkrétně etionema mě provází od samého začátku mého skalničkaření. Je to stálice mezi odolnými sukuleními druhy pro skalky a okrasná koryta.

Jsou rostliny, které zasadíte a oni poslušně rostou a kvetou. Pak je skupina rostlinek, které si žijí takovým svým životem. Jsou Vám vděčné, když je zasadíte na to správné místečko, ale pak chtějí být bez Vaší pozornosti, což jim vyhovuje. Na a konečně jsou takzvané cestovatelky. Většinou to bývají dvouletky, které postupem času přecestují Vaší zahradou z jednoho konce na druhý. Nechtějí okopávat, nijak zvlášť zalévat, ani speciální stanoviště, protože to správné, to si jednoduše najdou sami. Mezi takové rostlinky patří krásná miniaturka, která mě provází už přes dvacet let, AETHIONEMA SAXATILE – sivutka, u nás také rod známý jako penízek.

Rostlinku jsem kdysi získala od pana Janouška, což byl ve své době velmi vážený a známý skalničkář na lounsku, jako vystřižený ze Zahradníkova roku Karla Čapka. Jeho skalka na 24 arech pozemku byla plná zajímavostí, které toužil každý mít. Mezi ně patřila i nízká, maximálně do 10 cm vysoká, sukulentní rostlinka, připomínající malé křovíčko s drobnými růžovými, čtyřčetnými kvítky – penízek sklaní.

Etionema saxatile roste v subalpinském pásmu sahajícím od Alžíru severovýchodního Španělska, Itálie, Sardinie až po Rumunsko, západní část Bulharska a Albánii. Vyhledává slunečné svahy vápencových suťovišť, sklaní štěrbiny a skalnaté stráně . Květy se objevují od dubna téměř po celé léto.

Na umístnění ve skalce není náročná. Je to ideální rostlinka na velice suchá a na živiny chudá místa, nepohrdne však ani kvalitní výživnou kompostovkou. Jak bylo řečeno na začátku tohoto článku, je to dvouletá rostlina, která ráda cestuje. Po vysazení kvete druhým rokem, množí se spolehlivě samovýsevem. Naštěstí není příliš agresivní, takže nikdy nebude na skalce obtěžovat svými hustými porosty. Semena která ještě tentýž rok vyklíčí, se nejčastěji ve štěrbinkách mezi kameny, takže zaplní místa, kde je obtížné nějaké rostlinky vysazovat a její přítomnost ve skalce je příjemným zpestřením typických skalničkových porostů. Jakmile ji jednou zasadíte, z její přítomnosti se můžete už jen těšit. Nevyžaduje zimní kryt ani speciální zacházení.

Nádherně působí při kombinovaných výsadbách v korytech a mísách společně s jinými sukulentními rostlinami které zvládají naší zimu, efektně doplňuje miniaturní skalky a jehličnaté bonsaje.  jestli chce skutečně odolný sukulent pro svoji okrasnou zahradu, mohu etionemu jenom doporučit. Ještě jedna věc je na této drobničce sympatická. Zůstává zelená během celé zimy.