Adromischus fallax
November 18, 2009
Adromischus fallax patří do trojice velice si podobných druhů. Dalšími členy skupiny je A. humilis (Marloth) von Poellnitz a A. phillipsiae (Marloth) von Poellnitz. Skupina patří do 3. sekce Brevipedunculati. (koruna trychtýřovitého tvaru, ojíněná, obvykle s kyjovitými trichomy v hrdle, prašníky nevyčnívající). A. fallax je vegetativně podobná A. phillipsiae, květy však více připomíná A. humilis, už i tím, že nejsou převislé jako u A. phillipsiae, nemají oranžovou barvu. Oproti A. humilis jsou květy A. fallax bledší barvy a v hrdle se nachází několik trichomů.
Rostliny s rozvalenými stonky až 20 cm dlouhými, jen mírně se rozvětvujícími. Kořeny jsou vláknité. Listy mají tvar obkopinatý až eliptický, jsou 2 – 4 (5) cm dlouhé, 0,8 – 1,5 (2) mm široké, klínovitého průřezu, vyduté na horním povrchu, naspodu vypouklé,
textura je měkce bylinná. Listy postrádají jakýkoliv mozolnatý okraj. Květenství je klasovitá lata, 20 – 30 cm vysoká, s 1 – 3 (5) květy. Stopečky jsou 1 – 1,2 cm dlouhé. Poupata jsou táhle kuželovitá, lehce podélně rýhovaná, ke špičce se jen postupně zužující. Kalich je 4 – 5 mm dlouhý. Koruna má válcovitou až lehce rozšiřující trubku, 10 – 13 mm dlouhou. Korunní cípy jsou vejčitě trojúhelníkovité, 3 – 4,5 mm dlouhé, ostré, s kyjovitými trichomy v hrdle, barvy růžové až nafialovělé. Prašníky nevyčnívají nad hrdlo. Braktea jsou protáhlá, 1,8 – 21 mm dlouhá, 0,6 – 0,8 mm široká, obvykle hluboce vroubkovaná, k bázi jen nepatrně se zužující.
Druh se vykytuje jen na jediné, omezené lokalitě V JAR, v provincii Eastern Cape, v Great Karoo. Vyskytuje se na vrcholcích vysokých hor v blízkém okolí města Graaf-Reinet. Roste ve štěrbinách břidlice. Přesné naleziště je známo jen nepatrné hrstce lidí. Významní lovci rostlin druh stále hledají.
První sběr provedl Peter Bruyns (PVB 2970). Roku 1978 adro popsal Toelken v ročence Bothalia (South Africa National Biodiversity Institute, JAR).
Klima v okolí Graaf-Reinet je charakterizováno průměrnými ročními srážkami 236 mm. Většina srážek spadne v průběhu podzimu. Nejnižší srážky jsou v červenci (6 mm), nejvyšší v březnu (42 mm). Nejteplejším měsícem je leden (30,4 °C) ve dne. Nejchladnějším měsícem je červen (17,4 °C). V noci klesá teplota nejníže v červenci (2,5 °C). Tyto údaje se vztahují k výšce 752 m n.m.
Pěstování adra není nijak problematické. Snadno sroste během teplého období, pomalu, ale jistě se rozšiřuje výběžkovitými stonky, až zaplní celý květináč. Nejlepší období k zalévání je jaro a podzim. Nemá rád přehřáté skleníky, pak upadá do stagnace. Po zalití může zahnívat. Dopřejte mu volnou kulturu se zřetelným prouděním vzduchu a plné slunce. Na něm i zelené listy na okrajích zarudnou a na spodní straně se objeví podélné, čárkovité skvrny temně červené, mdlé barvy. Květy jsou hezké, trochu vzdáleně podobné nějakému jednoduchému diantusu. Na kvalitu půdy není náročné. Rozhodně mu však bude prospívat stlačení kořenů, štěrkovitá půda u krčku, hlouběji může být více humózní. Kyselost půdy neutrální s trochou vápníku.
Rozmnožování je možné pouze řízky, lístky samy nekoření. Proto i ležící stonky snadno koření po celé své délce, kde se dostávají do styku s půdou.
Adromischus fallax Tölken, Bothalia 12:3:387 (1978)
Kork










































textura je měkce bylinná. Listy postrádají jakýkoliv mozolnatý okraj. Květenství je klasovitá lata, 20 – 30 cm vysoká, s 1 – 3 (5) květy. Stopečky jsou 1 – 1,2 cm dlouhé. Poupata jsou táhle kuželovitá, lehce podélně rýhovaná, ke špičce se jen postupně zužující. Kalich je 4 – 5 mm dlouhý. Koruna má válcovitou až lehce rozšiřující trubku, 10 – 13 mm dlouhou. Korunní cípy jsou vejčitě trojúhelníkovité, 3 – 4,5 mm dlouhé, ostré, s kyjovitými trichomy v hrdle, barvy růžové až nafialovělé. Prašníky nevyčnívají nad hrdlo. Braktea jsou protáhlá, 1,8 – 21 mm dlouhá, 0,6 – 0,8 mm široká, obvykle hluboce vroubkovaná, k bázi jen nepatrně se zužující.
Přidejte komentář